Dnesni den byl velky den, pacient lezi jiz na operacnim stole a ja mam velky ukol. Nemocnice je spojena s laboratori velmi spletitym systemem chodbicek a tunelu, ale da se dostat az na sal aniz by clovek musel jit ven.
Proto jsem se rano posilila snidani a to pravym madarskym bilym chlebem, jediny rozdil - tenhle stal tak 6x tolik jak ten co se prodava v Madarsku.
Celkove mi v nemocnici prislo (hlavne na operacni pripravne a okoli) ze tam maji neporadek, urcite vetsi jak ve VFN. Vsude krabice na zemi, a tak nejak neurovnane:) Protentokrat jsem nastesti nemusela na sal, moje vedouci sla pro vzorky sama. Musela jsem nejdrive omrknout jake maji operacni mundury, u nas v cechach dost odhaluji. A taky jsem na sale mela poznat meho co-supervisora, jisteho docenta neurochirurga a predsi jen jsem nechtela aby misto pozornosti venovane operovanemu pacientovi civel na muj potetovany hrudnik:) Kazdopadne mundury jsou v poradku, priste si bez obav mohu vzit a moc toho videt nebude.
Nasledne jsem se s dvema vzorky (jeden nadorovy, druhy z tkane nejvice vzdalene nadoru) na ledu vracela co nejrychleji do laborky. Hlavne nezabloudit. Nastesti se povedlo a ani jsem nezakopla.
Zbytek dne se nesl ve velmi pracovnim tempu, ani na obed jsem si nestihla zajit. Prace byla tymova, kazdy pripravoval neco jineho aby se cely proces zefektivnil a zrychlil. Ja jsem se ucastnila jako novacek kazdeho kroku a taky jsem se alespon dozvedela od kolegu nejake uzitecne informace jak o praci, tak o zivote ve Svedsku, protoze vetsina naseho tymu je mezinarodniho a ziji tu jiz nejakou dobu.
Kousky mozku byly uplne v pohode (jako pro me), bylo je potreba rozmasirovat na kasi, toho jsem se milerada ujala, radeji tohle nez ty mysky. Kolega kroutil hlavou a rikal ze jsem divna:) No co, byla to jen sediva hrudka, zadne roztomile zviratko s koziskem co smutne kouka. Doufam, ze se mi podari uzavrit dohodu a ja jim budu delat lidske vzorky a oni na oplatku vyresi muj problem s mysakama.
Na podvecer jsme se presunuli do nemocnice, se kterou uzivame spolecne FACS masinu a tridili jsme jednotlive bunky do platicek. Masinu nesmim ovladat bez specialniho kurzu, ktery si musim objednat. Ovsem pokud jsem pod dohledem, tlacitko OK jsem si mohla zmacknout.
Skoncili jsme neco po 8me hodine, jeste ze budou ty Velikonoce a chvile volna, tezky zivot doktoranda...
Ovsem z dnesniho dne mam dobry pocit, protoze jsem konecne mohla ukazat, ze se taky participuji uspesne do laboratorni prace a vyresila jsem 3 problemy, se kterymi si kolegove nevedeli rady. Nejzapeklitejsi byl koleguv, ktery si koupil lahev s dzusem a nebyl k dispozici otvirak. Muj navrh, zda jiz zkousel lahev otevrit otvorem ve dvernim ramu ho prekvapila, kazdopadne toto reseni funguje (mam to osobne vyzkousene - taky nemam v byte otvirak:)) a byla jsem oznacene za osobu, ktera jiste pije rada pivo a resi problemy neobvyklym zpusobem. Ostani se uz tykali laboratorni prace a vyslouzila jsem si tim tez u nich male bezvyznamne plus.
Žádné komentáře:
Okomentovat