neděle 22. dubna 2012

MALAJSIE 1.den – cesta Praha – Kuala Lumpur, nedele 22.4.


S Emirates jsme naprosto presne dorazili na letiste v KualaLumpur, cesta byla dlouha, trochu se to s nami houpalo, ale jako vzdy kdyzletime s Emirates jsme si uzivali prepychoveho servisu vuci vegetarianum napalube:) Samozrejmosti jsou i alkoholicke napoje zdarma, tudiz si nechavamemichat rum s colou anebo vodku s dzusem, samozrejme Heineken k tomu. Odvaznejsiz nas rovnou Bloody Mary. V kombinaci s Kinedrylem to pusobi jako idealniteleport na dlouhe cesty. Taxikem potom do mesta, letiste je vzdaleno cca 60km. Kazdopadne hotel jsme jiz meli rezervovany, mela jsem vytipovany ClassicInn, jak na zaklade Lonely Planet, tak Tripadvisoru (vynikajici to spolecnik nacestach) a tez kladneho hodnoceni mych znamych, co zde jiz byli. Dostavamepokojicek jako ze skatulky, v podstate podle beznych evropskych standardu a platimeze nej cca 120 MYR za noc ( nasob 6-ti), v cene je snidane. 


 Kdyz jsme zjistilize si muzeme porucit Roti Canai, prohlasujeme hotel za nas druhy domov. Obcaspo terase probehne roztomily a dobre ziveny potkan. Samozrejmosti je pritomnostnekolika kocicich rodin. Hotel je v centru, podnikame jeste v den pristaniprvni mensi tour k blizkosti Petronas Towers. 


 Pri ni take zjistujeme, ze mestoneni vubec uzpusobeno pro pesi a bezne je prechazet triproudou magistralukocarkem napred. Absence prechodu pro chodce a moznosti bezpecneho prejiti mevytaci, ale co uz, vzdy me nekdo vystrci do vozovky, abych uz konecne prosla.Teplo a dusno mi vubec nevadi, naopak po Svedsku si pripadam jako v raji akazdou chvili, co muzu byt na slunicku, vyuziji. Hotel je hned vedle obrihonakupniho centra Berjayra Time square, prvni dve patra ujdou, dalsi uz jsoupodobne zbozim i stylem prodavani nasi Holesovicke trznici. Samozrejme mamehlad, vlezeme do prvni Indicke restaurace na stejne ulici kde je hotel. Jak nasIndi uvideli, hned se jich kolem nas tak 5 sebehlo a uz nam nabizeji co maji,ja se odvazne vydavam k samobsluznemu pultu zjistovat co je vegetarianske.Nakonec si porucime smazenou ryzi (palivou) se zeleninou a Szabi se poprvesetka s ROTI. Palive to nakonec bylo jen jemne, nacez muzeme prohlasit, ze i jejichnejpalivejsi jidla nam neprisla tak katastrofalni. Trenovani madarskou stravouzkonzumujeme cokoliv, co ma obsah chili papricek vyssi jak 3 kusy. Zde musimpodotknout, ze na rozdil od Sri Lanky nejedeme sami ( cehoz nasledne litujeme,ale uz se neda nic delat), ale jedou s nami nasi pratele z madarska – mlady manzelskypar s minimalni znalosti anglictiny a orientace v mistech, kde se nachazime akam se planujeme presunout. Nacez hned v prvni indicke restauraci mlada paniprohlasi, ze ona vubec nema rada vychodni stravu a ze nejradeji by si ted dalarizek s hranolkami. Nasledujici dva a pul tydne skoro nic nejedla. Zato my seSzabi jsme pribrali kazdy par kil navic. Po veceri se ozyvame Gigimu, coz jemlady Oi!punkac mistniho charakteru, ktery u sve rodiny ubytoval Buqiho partydnu pred nasim prijezdem a zna dokonale mistni scenu. Jesteze s nim Szabipredem navazal kontakt. Behem pul hodiny je u naseho hotylku a my s nim dovecera popijime pivko (ktere neni levne, lahev 6,5 MYR). 


Vyklube se z nej fajntypek, sice ma asi tak 40 kilo i s posteli a vypada trosku jak opicka makak,ale je moc ochotny a slibuje, ze nam vse ukase a postara se o nas. Po pulnocinas ceka jiz zaslouzeny spanek.

Žádné komentáře:

Okomentovat